|
V květnu roku 1921 byl založen Sportovní
klub Brozany, jako čistě fotbalový klub. Za
celou dobu od svého založení měl klub jak
slavná, tak i krizová léta, ale svou činnost
nikdy nepřerušil.
Začátky neoficiální kopané v naší obci
sahají do období před I. světovou válkou.
Školáci, kteří dojížděli do měšťanské školy
v Roudnici nad Labem, přišli s novým sportem
a netrvalo dlouho a kopaná se zalíbila. Po
první světové válce byly vytvořeny nové
fotbalové orgány a i na venkově vznikala
řada klubů.
Pánové Karel Jakeš a Václav Volák byli
počátkem roku 1921 pověřeni zajet do Prahy
na Letnou a tam na sekretariátě Sparty
získat stanovy klubu. Ty se pak staly
základem stanov nově vznikajícího klubu – SK
Brozany. U jeho zrodu stáli pánové: V.Volák,
P. Vaněk, F. Procházka, k. Jakeš a řídící
učitel pan. B. Kuchař.
Prvním hřištěm se stala louka pana Řeháčka.
První brozanská jedenáctka hrála ve složení:
Syrový, Vaněk, Zajbrdlík, Jakeš, Tröster,
Mikeš, Brumlík, Volák, Maťák, Horký a
Procházka.
K zápasům na cizí hřiště se chodilo pěšky.
Míč byl připraven na zápas pouze jediný a
jeho eventuelní prokopnutí znamenalo
ukončení zápasu. Začali hrát i žáci. Ti však
hráli s hadrákem. Jedině když slíbili panu
učiteli P. Volákovi, že se budou učit,
přinesl jim pravý kožený míč.
Po čase se začala objevovat otázka, co s
těmi, kteří na soutěž již mít nebudou, nebo
s mladými, kteří ještě pro soutěž
nedorostli. Našlo se řešení! Pod vedením
pana Houšky vznikla rezerva, dodnes
legendární „Houškova XI“.
Konec dvacátých let přináší krizi jak
hospodářskou, tak i klubovou. Mnoho okolních
klubů končí svoji činnost. Peníze nejsou,
hráči mezi sebou vybírají na rozhodčího. V
nejtěžších chvílích se však vždy našel
někdo, kdo pomohl. Půjčuje pan Hirsch, pan
V. Lahovský. Těch, kteří pomáhali, bylo víc.
To se ale již hraje na dnešním hřišti, které
patřilo školní radě. Mladší žáci, většinou
nezaměstnaní, jako Stupka, Smetana, bratři
Koubové, Šlajer a další jsou denně na
hřišti. Vyrostli z nich skvělí fotbalisté,
kteří v třicátých letech proslavili
brozanskou kopanou v celém regionu. Mužstvo
postoupilo do II. třídy, kde hrála mužstva z
měst jako Litoměřice, Lovosice, Český Lev
Neštěmice a další. V letních přestávkách do
Brozan zajížděla pražská mužstva jako Čechie
Karlín, Sparta Košíře, Admira.
Před 2. světovou válkou nastoupila nová
generace hráčů, kterou reprezentovali hráči
Rosenkranc, J. Zaibrdlí, J. Lahovský, Vl.
Vaněk. J. Kouba, Srpek, A. Pšenička, Černý a
další. V době záboru našeho pohraničí
přichází Švingr, Švát, Lener a zejména Jarda
Šnajdr. Mužstvo se stalo jedno z nejlepších
v okrese.
Výsledky, zejména v českém poháru ho vynesly
až do okresního finále s SK Roudnice. Hrát
se mělo 9.5.1945. Nehrálo se vzhledem k
všeobecně známým historickým událostem.
Skončila tak druhá slavná éra brozanské
kopané. Po válce se mužstvo téměř rozpadlo.
Odešli – J. Lahovský aj. Šnajdr do Army
Ústí, Pr. Vaněk do Karlových Varů, Legner do
Duchova, domů se vrátil Šváb i Švinger.
Nejkritičtější byla situace koncem 40. let.
Počet domácích hráčů klesal na minimum. Na
štěstí se v Dolánkách rozpadá klub a do
Brozan přicházejí bratři Krumbholcové, V.
Štístka, Kučera a Hýř. O něco později je
také v Brňanech přerušena činnost klubu a
brozanský fotbal opět posiluje o Cmírala,
Macháčka, Kocourka a zejména o M. Platycha.
Výkonnost mužstva stoupala až na úroveň
postupu do I.B třídy.
Dorůstá další fotbalová generace již z
vlastních řad – Babovič, Bareš, Kopal,
bratři Vackové, houška, A. Černý, St. Mašek,
Smetana, Rožec, dnešní legenda brozanské
kopané A. Kühn a další.
V 50. letech je na hřišti vybudována na tu
dobu moderní zděná kabina a stará dřevěná je
převezena do Černiva, kde slouží dodnes.
Koncem 50. let tvoří tito hráči již kádr
mužstva. V roce 1961 se toto mužstvo
probojovalo do I.A třídy. V kvalifikačním
utkání proti D. Litoměřice, hraném v
Terezíně, se vyznamenal V. Formánek, střelec
dvou branek – po jedné A. Kühn a St. Mašek
(4:2). Celých sedm let se v Brozanech kopala
I.A.třída.
Koncem 60.let výkonnost mužstva klesá a
sestupuje do I.B.třídy.
V 70.letech hájili barvy našeho klubu např.
J. Rosenkranc, J. Kubík. J. Pech, K.
Narazím. P. Fišera, v. Crhan. St. Mašek. A.
Kühn, M. Rosenkranc. J. Kotě, St. Dětinský,
Pr. Vaněk , bratři Husarové, V. Mikina a
další. Hrálo se se střídavými úspěchy
většinou v I.B.třídě.
Ale již koncem 70. let dochází za
trenérského působení M. Rosenkrance k
oživení hry, aby za pomocí hráčů, jak výše
jmenovaných, tak i P. Kühn, J. Orta, Ul.
Ulrycha. J. Deuse, Vl. Mandy, Makareviče,
bratří Šímů a dalších nastartoval vlastně
nejslavnější období brozanské kopané. |
Již počátkem 80. let se zásadně omladilo
mužstvo, když byli do sestavy zabudováni
dorostenci ročníků 1963/1964 (i za cenu
rozchodu s trenérem dorosku p. Rohlíčkem).
Přišli bratri Kühnové, Gabriel, Kouba, L.
Manda, M. Vacek a další. Lídrem brozanského
mužstva se stal V. Zeman (bývalý hráč Sparty
Praha). Mužstvu se začalo dařit a z I.B
třídy postoupilo do I.A třídy a v roce 1983
dokonce do krajského přeboru. O tento velký
úspěch se zasloužili hráči: J. Kubík, P.
Vaněk, Pr. Vaněk. A. Kühn, Vl. Kühn, P. Kühn,
V. Zeman. Zd. Šindelář. P. Kouba. M. Dekret,
Vl. Manda. Jiří Šíma, Jan Šíma. Z. Klimeš.
P. Gabriel, M. Rangl a další.
Mužstvo se dále posiluje, přichází J. Zuna.
L. Nový. J. Hubáček, J. Vlček, O. Němec. Zd.
Barták. M. Ulmann. P. Lédl, St. Malíř a
další.
Hned od prvého ročníku krajského přeboru se
začalo bojovat o postup do divize.
V ročníku 1983/1984 jsme naši skupinu
krajského přeboru vyhráli. O postup do
divize se hrála neúspěšná kvalifikace s
vítězem druhé skupiny Novým Borem.
Po 7 letech bojů v krajském přeboru se plní
přání všech hráčů, funkcionářů a příznivců.
Brozanská kopaná se v sezóně 1989/1990
dostává na nejvyšší piedestal v její
historii. Je v divizní soutěži! Mužstvo,
postavené v podstatě na vlastních
odchovancích to dokázalo! Veliké díly patří
i těm, kteří mimo hrací plochu odevzdávali
ve prospěch svého fotbalu vše, co mohli!
Pro novou soutěž se samozřejmě posiluje.
Přichází p. Kletečka, V. Bartoš. Vl. Calta,
St. Starczewski, M. Gunar. P. Nádvorník a
další.
V prvém ročníku obsazujeme 12. místo. V roce
1993 se posiluje i v řadách sponzorů. S nimi
přicházejí zkušení hráci: P. Čermák. Vl.
Hruška. J. Kuzma, R. Potočný, T. Loubal,
St.Stanislav, P. Tvrdík. T. Uxa, St.
Bubeníček, P. Gurh, M. Laně, M. Weber, Jar.
Barvíř, R. Spálený a další. A bojuje se
skvěle. Rok 1993 čtvrtí, 1994 páté místo,
1995 osmé místo. Na počátku roku 1996
odcházejí někteří sponzoři a s nimi i
někteří hráči. Přesto se dále, i když ve
skromnějších podmínkách, bojuje. Rok 1996-
páté místo, 1997 – místo sedmé.
V ročníku 1997/1998 přichází krize. Mužstvu
se nedaří a z 15. místa nakonec po 8 letech
z divize sestupuje.
Další, již třetí slavná etapa brozanské
kopané končí!
V následujícím ročníku byla samozřejmě snaha
vrátit se zpět do divize. Pomoci k tomu měl
nově jmenovaný trenér – Josef Masopust. Jak
se ukázalo není vše jen v trenérovi. Klesala
kvalita kádru a po 2 letech bojů v krajském
přeboru nakonec v roce 2000 klesáme do 1.A
třídy. Tři roky sbíráme síly a v roce 2003
se opět vracíme mezi krajskou elitu. Bohužel
pouze na krátké dva roky a v roce 2005
sestupujeme opět do 1.A třídy.
V této době však přichází nové vedení klubu
včele s Antonínem Kühnem mladším. Vedle
nových funkcionářů přicházejí i zkušení
hráči – Došek, Bouda, Tupý, Krejza a další.
Po pouhém ročním působení v 1.A třídě
postupujeme do krajského přeboru! A opět
zkvalitňujeme kádr. Přichází Šimáček, Krása
a Krauskopf. Změny v kádru přinášejí
zlepšení výsledků. Po jediném roce působení
v krajském přeboru v roce 2007 postupujeme
do divize. Vracíme se po 9 letech zpět do
čtvrté nejvyšší soutěže ČMFS !!!
O tento nečekaný úspěch, zvláště od nováčka
krajského přeboru, se nejvíce zasloužil
tento kádr mužstva: brankáři Krauskopf s
Mihulkou a hráči Šimáček, Krejza, Kostovčík,
Bouda, Krása, Kučera, Tlatla, Tupý, Novotný,
Martin Kühn, Vacek, Klimeš, Hora, Hukauf,
Sedlák, Došek, Richter a trenér Lukáš Fišer
včetně celého realizačního týmu.
Postup do divize jistí vedení klubu dalším
zkvalitněním kádru. Přichází exligista
Divecký a zkušený Miroslav Kočí. Novinkou je
příchod velmi mladých hráčů z Beninu a
Nigérie. Za dorost, „B“ a samozřejmě „A“
nastupují Charles Uka, Jaures Corea,
Issiffou Goumbi, Umar Ahmed a Franck Gnahoui.
U „kormidla“ po neúspěšném začátku podzimní
části sezóny střídá Fišera Dalibor Matouš,
avšak ani ten nedokázal výsledky zvednout i
vlivem častých zranění klíčových hráčů.
Vsadilo se proto na zkušenost a do Brozan
přichází renomovaný trenér Václav Rys. Přes
zimní přestávku prošel kádr velkými změnami
a přicházejí opět zkušení hráči z vyšších
soutěží – Pešula, Vacho, Rada, Veleba a
Kopecký, vč. dalšího přílivu afrických hráčů
– Elvis Offei, Mozaire Dangbe a Jean Olivier
Gouiffe. Tito hráči se však dostatečně
neaklimatizovali a jejich angažování u nás
bylo ukončeno.
Období let 1998 – 2007 můžeme s klidem
nazvat jako obdobím bouře. Jednou nahoře,
podruhé dole. Po každé bouři však přichází
krásné počasí a současné době působíme v
divizní soutěži. |
