Když tady byly přes dva tisíce lidí, atmosféra byla báječná.
Michal Douděra

Douděra versus Douděra, díl druhý? Pohárové pokračování se nekonalo, v úterním zápase MOL Cupu mezi fotbalisty Brozan a Slavie český reprezentant v dresu mistra chyběl. A tak po trávníku kmital jen jeho příbuzný, záložník třetiligového Sokola. „Davida sleduji v Edenu, když chodím fandit,“ svěřil se Michal Douděra.

Po zápase se mu na hřišti za jeho výkon poklonil i slávistický trenér Jindřich Trpišovský. Poplácal ho po ramenou, podal mu ruku. „Já ho osobně neznám. Je super, když k vám přijde taková persona. Je vidět, že jsme neudělali ostudu, když nám pogratuloval,“ rozzářila se opora Brozan po porážce 0:2.

Už ve 2. kole poháru se nositelné stejného příjmení utkali, když Brozany hostily Kolín. Michal dal gól a pomohl vyřadit po penaltovém rozstřelu mužstvo trenéra Františka Douděry. „Naši tátové jsou bratranci, takže jsme s Davidem bratranci přes druhé koleno,“ prozradil.

Udělejme si v tom pořádek.

František Douděra má syny, oba hrají fotbal – David za Slavii a reprezentaci, Martin za České Budějovice. Michal, který je potomkem bratrance Františka Douděry, kope za Brozany. A aby toho nebylo málo, bratrancem Douděrů od trenéra je Lukáš Červ, plzeňský tahoun.

„S Davidem jsme se viděli někdy na vánočním fotbálku. Jeho táta trénuje Kolín, s ním se občas vídám na zápasech,“ svěřil se šestadvacetiletý hráč Brozan. Na rozdíl od Davida ho Slavia vychovala, ale v království sešívaných nezůstal. Zkusil Bohemians, Admiru, odskočil si do novozélandského Bay Olympic. A nakonec zakotvil v obci nad Ohří. Souběžně s fotbalem se věnuje svému povolání.

„Před pohárovým zápasem jsem byl v práci jen na chvilku, pak jsem si odpočinul a šel na Slavii. Dělám elektriku s tátou, sekali jsme zeď.“

Zeď se snažily účastníkovi Ligy mistrů vystavět i Brozany před svou brankou, zatáhly se a favorita pozlobily. „Zážitek skvělý, myslím, že jsme nepropadli. Slavia měla víc šancí, ale hezký zápas pro nás. Musíme se z toho odrazit do soutěže,“ zavelel Douděra.

Porovnání s ligovou kvalitou mu přineslo poznání, že hlavní rozdíl je v rychlosti. „Na začátku jsme se s tím srovnávali, Slavia nás zavřela, pak už jsme byli vyrovnaným soupeřem. Než si přebereme balon, trvá to a oni jsou hned u nás. Je znát, že hrají Ligu mistrů,“ odfoukl si záložník. „Zápas se dal zdramatizovat, měli jsme závary, rohy, nějaké střely. Myslím, že kolena se nám ze Slavie nerozklepala.“

Fanoušci ocenili Brozany za statečný výkon potleskem. Přišlo jich 2 313 a podle klubových činovníků je to rekordní návštěva ve víc než stoleté historii Sokola. „Neuvěřitelné!“ kochal se Douděra. „My jsme zvyklí, že na naší malé tribuně je plno a okolo nikdo. Když tady byly přes dva tisíce lidí, atmosféra byla báječná. Na konci nás hnali, málem jsme vyrovnali.“

Nestalo se, a tak postup slavil z Douděrů ten nepřítomný.