Měli jsme s fanoušky Slavie během zápasu super vztah, bavilo mě to.
Daniel Páleník

Brozanský brankář Daniel Páleník vypálil: Komu fandím? Baníku přece! A kotel fotbalové Slavie tím dopálil. Rozpoutal peklo. Páleník, ty jsi hovado! skandovali pak fanoušci sešívaných v úterním pohárovém zápase. Ovšem příběh gólmana, který ještě loni chytal I. A třídu, skončil jako v pohádce. Šťastně a vesele.

„Zalaškovali jsme si,“ líčil čtyřiadvacetiletý nebojsa po porážce 0:2. „Měli jsme s fanoušky Slavie během zápasu super vztah, bavilo mě to. V prvním poločase chtěli jen slyšet moje jméno, aby ho mohli skandovat.“

O přestávce však chtěli slyšet i něco jiného. Komu fandí.

„Projeli mi totiž Instagram a zjistili, že nesleduji Slavii. Pocházím z Moravy a jsem fanoušek Baníku, takže jsem jim to řekl. Tím jsem je popíchl, to prostě k fanouškům Slavie a Baníku patří. Dali mi to sežrat, proto ty nadávky. Pohráli jsme si,“ usmívalo se brozanské číslo 1. Tisícihlavá tribuna hostů pokřikovala i Páleník podvodník nebo Smrt Baníku.

Když gólman odpovídal novinářům po utkání na hřišti, kde se hráči mísili s příznivci, jeden ze sešívaného tábora do rozhovoru vstoupil. „Dostal jsi od nás největší bídu. Prosím, podepíšeš se mi na kryt mobilu? Sorry jako, vole! Ať se daří!“ povídal mu slávista chraplavým hlasem. Řada dalších se s gólmanem ve žlutém přiléhavém dresu, který zvýrazňoval jeho osvalenou postavu, nadšeně fotila.

„A já jim nakonec za zápas poděkoval. I díky nim jsem si ho užil. Náš vztah je fajn!“

Páleník v mládeži za ostravský Baník nastupoval, jenže další adresy už tak zvučné nebyly. Všechovice, Jíloviště, Hřebeč, Jinočany, Třeboradice. „V Jinočanech jsem před rokem na podzim chytal I. A třídu, teď pohár proti Slavii, je to skok!“ žasl sám; třetiligové Brozany posílil v létě.

Při fotbale pracuje v energetické firmě, ale v úterý do kanceláře nešel. „Dneska jsem si vzal volno a představil jsem si, že jsem profifotbalista. Zašel jsem se ostříhat, na oběd, na kávu, pak jsem jel na zápas. Alespoň chvilku jsem si připadal, že hraju ligu,“ pobavil Páleník.

Třeba jednou bude. Vždyť byl na stejné startovní čáře jako Jakub Markovič, jeho protějšek na slávistické straně, který mu po poháru věnoval svůj dres. „S Kubou Markovičem jsme v mládeži U15 jezdili na krajské výběry, známe se. Potom se naše kariéry vyvíjely jinak,“ řehtal se zase jeden z hrdinů domácího Sokola.

První gól dostal po závaru, druhý do prázdné branky, když při rohu pelášil na druhou stranu hřiště, aby se pokusil vyrovnat. Nestačil se vrátit. „Nejrychlejší nejsem, proto chytám.“

Bitva se Slavií je jeho dosud největším fotbalovým zážitkem. „Nejvíc budu vzpomínat na Sadílka, ukázal kvalitu a diktoval tempo hry. Měl jsem nakoukaného i Vorlického a jeho obstřely na zadní tyč, pak Chama a jeho standardní situace. Těšil jsem se na ně.“ Na čahouna Chorého prý ne, ale ten nakonec nehrál. „Nebylo by úplně příjemné mu sbírat balony z hlavy.“

Nechybělo moc, aby Brozany zápas před víc než dvěma tisícovkami fanoušků zdramatizovaly. „Přestože jsme hráli proti úřadujícímu mistrovi a účastníkovi Ligy mistrů, mohla být senzace na světě. Ten výkon nám může pomoct ve třetí lize, start nemáme ideální. Můžeme se od toho odpíchnout.“

Jen kulisa už bude znovu všední, ne sváteční jako v úterý.

„Asi klasika, o víkendu bude na Pardubice B zase maximálně 300 diváků.“

Jisté je, že jestli se ozve hláška Páleník, ty jsi hovado!, tak už jen z legrace jako připomínka slovního jiskření v zápase se Slavií.